Tato část obsahuje informace o hardwarových požadavcích distribuce. Najdete zde také odkazy na další informace o zařízeních podporovaných GNU a Linuxem.
Debian neklade na hardware jiná omezení než ta, která jsou dána jádrem Linuxu a
programy GNU. Tedy na libovolné počítačové architektuře, na kterou bylo
přeneseno jádro Linuxu, knihovna libc, překladač gcc atd., a pro
kterou existuje port Debianu, můžete nainstalovat Debian. Viz stránka s porty
(http://www.debian.org/ports/sparc/).
Nebudeme se snažit popsat všechny podporované konfigurace pro architekturu SPARC, zaměříme se na obecné informace a uvedeme odkazy na doplňující dokumentaci.
Debian 3.0 podporuje jedenáct počítačových architektur a několik jejich ,,variant'', nazývaných též ,,odrůdy''.
Architektura | Označení v Debianu / odrůda
---------------------+----------------------------
Intel x86 | i386
| - vanilla
| - idepci
| - compact
| - bf2.4 (experimentální)
|
Motorola 680x0: | m68k
- Atari | - atari
- Amiga | - amiga
- 68k Macintosh | - mac
- VME | - bvme6000
| - mvme147
| - mvme16x
|
DEC Alpha | alpha
| - generic
| - jensen
| - nautilus
|
Sun SPARC | sparc
| - sun4cdm
| - sun4u
|
ARM a StrongARM | arm
| - netwinder
| - riscpc
| - shark
| - lart
|
IBM/Motorola PowerPC | powerpc
- CHRP | - chrp
- PowerMac | - powermac, new-powermac
- PReP | - prep
- APUS | - apus
|
HP PA-RISC | hppa
- PA-RISC 1.1 | - 32
- PA-RISC 2.0 | - 64
|
Intel ia64 | ia64
|
MIPS (big endian) | mips
- SGI Indy/I2 | - r4k-ip22
|
MIPS (little endian) | mipsel
- DEC Decstation | - r4k-kn04
| - r3k-kn02
|
IBM S/390 | s390
| - tape
| - vmrdr
|
---------------------+----------------------------
Tato verze dokumentu se zabývá instalací na architektuře sparc. Pro
ostatní architektury jsou návody na stránkách Debian-Ports.
V současné době podporuje sparc port několik typů systémů Sparc.
Nejobvyklejší jsou sun4, sun4c, sun4m, sun4d a sun4u. V současné době
nepodporujeme velmi starý hardware ze sun4, na druhou stranu jsou podporovány
ještě další systémy. Nejméně testovaný je Sun4d, takže očekávejte možné
problémy se stabilitou jádra. Ze staršího hardware jsou nejčastější Sun4c a
Sun4m, které zahrnují systémy jako SparcStation 1, 1+, IPC, IPX a SparcStation
LX, 5, 10 a 20. Třída systémů UltraSPARC spadá pod označení sun4u a používá
tuto sadu instalačních disků. Přestože některé systémy patří do podporovaných
skupin, samy podporovány nejsou. Takovým případem je třeba AP1000 a Tadpole
Sparcbook 1. Viz Linux for
SPARCProcessors FAQ.
Některé starší pracovní stanice, jmenovitě Sun IPX a Sun IPC, mají paměťové sloty umístěny na pevných adresách ve fyzické paměti. To znamená, že když modul nebude obsazený, vzniknou ve fyzickém paměťovém prostoru mezery. Instalace Linuxu vyžaduje souvislý paměťový blok do kterého se nahraje jádro a počáteční RAMdisk. Pokud to není splněno, skončí instalace hláškou ,,Data Access Exception''.
Takže musíte nastavit paměť tak, aby nejnižší paměťový blok měl souvislých alespoň 8Mb. Na IPX a IPC jsou paměťové sloty mapovány v 16Mb hranicích. To znamená, že ve slotu nula musíte mít dostatečně velký paměťový modul. 4Mb v tomto případě nestačí.
Příklad: V Sun IPX máte 16Mb a 4Mb SIMM. Dále máte čtyři paměťové sloty (0,1,2,3). [Slot nula je nejdál od SBUS konektorů]. To znamená, že 16Mb modul musíte dát do slotu 0. Je doporučeno umístit 4Mb SIMM do slotu 2.
Obzvláště u starších pracovních stanic Sun je běžné, že se na základní desce nachází starý framebuffer (třeba bwtwo na sun IPC) a do SBUS slotu je zapojena karta obsahující framebuffer novější a pravděpodobně akcelerovaný. Pod Solarisem nebo SunOS to nevadí, protože obě karty nejsou inicializovány.
Pod Linuxem to ale může způsobit problém, protože bootPROM monitor může zobrazovat svůj výstup na přídavnou kartu, ale zprávy linuxového jádra se mohou posílat na původní framebuffer. Takže když se počítač zastaví třeba při zavádění RAMdisku, neuvidíte žádné chybové hlášky.
Abyste se tomuto problému vyhnuli, připojte monitor (pokud bude třeba) do videokarty v nejnižším číslovaném SBUS slotu. (Karta na základní desce se počítá jako nižší než externí karty). Případně také můžete použít sériovou konzoli.
Podpora grafických karet v grafickém režimu závisí, zda pro kartu existuje
ovladač pro systém X11 od XFree86. Novější video sloty AGP jsou úprava normy
PCI a většina karet AGP s XFree86 funguje. Podrobnosti o podporovaných
grafických kartách, sběrnicích, monitorech a ukazovacích zařízeních naleznete
na http://www.xfree86.org/.
Debian 3.0 je dodáván s verzí 4.1.0 ovladačů pro systém X11.
Tato architektura umožňuje využití více procesorů — tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci Debian 3.0 podporu SMP nezahrnuje. Instalaci by to vadit nemělo, protože jádro bez podpory multiprocesingu funguje i na systému s více procesory, systém však bude využívat pouze jeden procesor.
Pro využití více než jednoho procesoru budete muset nahradit jádro operačního systému, viz Kompilace nového jádra, Oddíl 9.5. Pro jádro verze 2.2.20 zapnete podporu SMP tak, že v konfiguračním systému jádra vyberete v sekci ,,General'' položku ,,symmetric multi-processing''.
Instalace z disket je častá volba, i když nejméně pohodlná. Často je nutné provést první natažení systému ze záchranné diskety. Potřebujete pouze 3,5 palcovou disketovou jednotku s kapacitou 1440 kB.
Některé architektury umožňují instalaci z CD. Na počítačích s možností zavedení systému z CD mechaniky se lze při instalaci vyhnout použití disket. I v případě, že systém nejde zavést přímo z CD, můžete využít CD-ROM po prvotním zavedení systému z jiného média, viz Instalace z CD-ROM, Oddíl 5.2.
Pro mnoho architektur je také zajímavá možnost instalovat z pevného disku. Přestože SPARC nepodporuje zavádění ze SunOS (Solarisu), můžete instalovat z jejich oblasti (UFS).
Systém také můžete zavést ze sítě. Další možnost je bezdisková instalace. Systém se zavede z lokální sítě a všechny lokální souborové systémy se připojí přes NFS. Pro tento typ instalace butete potřebovat alespoň 16MB RAM. Po nainstalování základního systému budete mít možnost doinstalovat zbytek systému po síti (i v případě PPP) pomocí služeb FTP, HTTP a NFS.
Zaváděcí disky Debianu obsahují jádro s velkým množstvím ovladačů, aby fungovaly na co nejširší škále počítačů. Jestli se vám takto připravené jádro zdá pro běžné použití zbytečně velké, pročtěte si návod o přípravě vlastního jádra (Kompilace nového jádra, Oddíl 9.5). Podpora mnoha zařízení na instalačních discích je žádoucí pro snadnou instalaci na libovolném systému.
Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou také podporovány instalačním systémem. Standardní jádro obsahuje tyto SCSI ovladače:
Samozřejmě jsou podporovány také IDE systémy (jako UltraSPARC 5). V dokumentu
Linux for SPARC Processors
FAQ jsou vyčerpávající informace o podpoře SPARC hardwaru linuxovým
jádrem.
Instalaci lze provést s minimálně 12MB paměti a 110MB prostoru na disku. Pokud chcete nainstalovat standardní část distribuce se systémem X Window System a vývojovým prostředím, budete potřebovat alespoň 400 MB, pro víceméně úplnou instalaci je třeba kolem 800 MB. Abyste nainstalovali naprosto všechny balíky, musíte mít asi 2 GB volného místa. Ve skutečnosti nainstalovat všechny balíky nemá smysl, neboť některé z nich nelze mít na systému zároveň.
Následující síťové karty (NIC) jsou podporovány přímo v jádře:
Další ovladače síťových karet existují ve formě modulů. Tyto můžete použít až po instalaci ovladačů. Ovšem díky magii v OpenPROM je možné nastartovat z těchto zařízení:
V Linuxu můžete používat různé hardwarové vybavení jako myši, tiskárny, scannery a zařízení PCMCIA a USB. Většina z nich však není nutná pro instalaci. Tato kapitola obsahuje seznam zařízení, které systém při instalaci neumí obsluhovat, ačkoli obecně v Linuxu podporována být mohou.
V současnosti někteří prodejci dodávají počítače s již nainstalovaným Debianem případně jinou distribucí GNU/Linuxu. Patrně si za tuto výhodu trochu připlatíte, ale zbavíte se starostí, poněvadž máte jistotu, že hardware počítače je kompatibilní se systémem GNU/Linux.
Ať zakoupíte počítač s instalací Linuxu nebo bez ní, je důležité se přesvědčit, že hardware je podporován jádrem operačního systému. Zkontrolujte, jestli jsou všechna zařízení v počítači uvedena ve výše zmíněných odkazech jako podporovaná. Při nákupu se netajte tím, že kupujete počítač, na kterém poběží Linux. Dejte přednost zboží, jehož výrobci Linux podporují.
Někteří výrobci hardwaru nám neposkytují informace potřebné k napsání ovladače pro Linux, případně požadují smlouvu o uchování těchto informací v tajnosti před třetí osobou, což znemožňuje uveřejnění zdrojového kódu pro takový ovladač.
Z důvodu nedostupnosti dokumentace pro ně neexistují ovladače pro Linux. Můžete výrobce požádat o uvolnění dokumentace a pokud se na něj obrátí více lidí, uvědomí si, že uživatelé Linuxu představují početnou skupinu zákazníků.
Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře SPARC
verze 3.0.23, 15 May, 2002